Blog Sub Title
Právě proti radiále vznikly občanské petice převážně od obyvatel postižených území už v srpnu 1988.
„Z Veslařské ulice, která měla být stavbou Pražské radiály nejvíc postižena, se petice rozšířila do města a dostala se do Kamenné čtvrti,“ vzpomíná Václav Čermák, jeden z dalších aktivistů následného Brněnského fóra, jak právě v „bohémské Kamence“ se věci ujala místní základní organizace Českého svazu ochránců přírody(ČSOP) vedená sochařem Vladimírem Matouškem.
Vyprávění brněnského rodáka (nar. 1945), profesora Tokai University v Tokiu, který v současnosti žije střídavě v Japonsku a v Klentnici na Moravě. Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Josef Rostinský vyrostl v Kamenné kolonii v Brně, vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity anglistiku-amerikanistiku, germanistiku a jinde pak také arabštinu, turečtinu a čínštinu. Po emigraci studoval v doktorském programu a posléze sám učil na několika amerických univerzitách (State University of New York, Harvard University, University of Texas, Brown University).
Zdroj: https://vltava.rozhlas.cz/osudy-josefa-rostinskeho-6678790
Kamenka se neoficiálně objevila v neoficiálním průvodci neoficiálním Brnem. Na rozdíl od Kuřimi, Blanska, Rousínova a dalších bylo hodnocení velmi pozitivní, což některé obyvatele zklamalo 🙂
Kancelář architekta města Brna na svém Facebooku věnovala jeden post Kamence:
KAMENKA
Oblast známá jako Kamenná Kolonie, nebo též Kamenná Čtvrť či Kamenka, je svérázná osada rozkládající se ve vytěženém štěrkovém kamenolomu na pravém břehu řeky Svratky. Kolonii tvoří malé historické domky se sedlovými střechami a miniaturními dvorečky, které si i přes různé dostavby zanechaly svůj prvotní vzhled. V úzkých kamenitých uličkách to tak vypadá, jak kdyby se zde zastavil čas. Shluk uliček nabízí nejenom klid, ale i příjemné sousedské zázemí nebo občerstvení ve známém Duck Bar. (foto CITRON NA KAMENCE by Radim Dibdiak) Citroën
Znovuobnovené hody, jež jsou věnovány obyvateli malebné Kamenné kolonie, který zde tragicky a zbytečně předčasně zemřel, konaly se v podzimních dnech letos již po páté. Navzdory smutnému pozadí jsou to hody rozverné, barevné a voňavé, tedy pokud jste se letos nějakým nedopatřením nedostali, určitě zase budou lákat, ode dneška cca za 365 spánků.
Za zvláštní zmínku stojí hody v Kamence, jak se přezdívá Kamenné kolonii, která leží v bývalém kamenolomu nedaleko ulice Poříčí. Štefanské hody druhý říjnový víkend neoslavují žádný kostel, ale připomínají tragickou smrt zdejšího obyvatele Stefana, za kterou mohl pozdní příjezd sanitky. Přesto jsou hody veselé.
„Jsou jako všechno v Kamence. Tedy malé, stísněné, pestré, trochu zmatené a živelné,” popisuje zdejší usedlík Petr Vozák. Obsahují to, co správné hody – krojovaný průvod i cimbálovou hudbu. Hladovým Petr doporučuje kyselici z Valaškého domu nebo okénko s francouzskými palačinkami. Mlsným zase výbornou kávu s koláčkem v kapesní galerii Sixty Stone Space. Jistotou je pak jeden z nejmenších brněnských barů Duck bar.
Zdroj:https://www.online.muni.cz/udalosti/3120-kam-na-tradicni-hody-v-brne
Brno – Michal Estrada je brněnský výtvarník, kavárník a performer. To znamená, že se kromě obrazů, fotografií a dalších výtvarných objektů věnuje také akcím, při nichž se uměleckým sdělením nezřídka stává právě lidské tělo či sama osobnost umělce. Nedávno se rozhodl k dalšímu ze svých činů. Přejmenoval sebe a svou rodinu. Když totiž šestatřicetiletý Estrada, v Brně donedávna známý jako Michal Čuřík, zhruba před třemi měsíci sledoval televizi, zaujala ho zpráva, v níž dav demonstrantů zaútočil v Manile na filipínský prezidentský palác.
„Z paláce prchl po řece na člunu prezident Estrada i s rodinou. Řekl jsem si: Ten má ale jméno. Takhle se jmenovat, tak si nechám udělat ještě zlatej zub a pak už jen velkou jedničku na zádech a budu chodit po vernisážích a usmívat se okolo,“ vysvětluje Michal Estrada, jak přišel na nápad změnit si příjmení.
Brno/střed (PŘIDÁNA FOTOGALERIE) – Jedinečnou část Brna ze třicátých let minulého století ohrožuje sesouvající se svah. Lidem praskají domy. Vedení města chce kopec zajistit.
Už patnáct let žije Miroslav Eliáš v neustálém strachu, že se mu zbortí dům. Bydlí totiž v Kamenné čtvrti, na kopci, který se ale už několik let sesouvá. Brněnští radní chtějí svah za osmdesát milionů korun zajistit.
Lidé z Kamenné čtvrti ale nejsou příliš optimističtí. Praskliny a trhliny na zdech domů už ani nepočítají. Většinou by se ani nedopočítali. „Trhliny jsou všude, celý dům ujíždí pryč. Někde jsou dokonce deseticentimetrové díry. Všechno jede dolů,“ ukazoval na popraskané stěny Eliáš, který je jedním z ohrožených obyvatel.
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/domky-v-kamenne-ctvrti-ujizdeji-se-svahem20080619.html
P.S.: Ke článku je třeba dodat, že zmiňovaná pan Eliáš rozhodně není statik a samozřejmě že nezaložený dům ve svahu musí praskat. Nicméně zmíněný dům je zrekonstruován a stále stojí… Bohužel v celé situaci se opakují stále dokola nesmyslné mantry – domy padají, může nás to zabít, stavíte na černo, neodvádíte vodu a podobně. Technickému řešení situace ale bránily jednak úřady – legálně se nedá nic opravit, není kam odkanalizovat vodu a ani dešťovou, ale i lidé, kteří dělají některé zásahy, které stav zhoršují…
Produkt se zaměřuje na představení založení, vývoje a historického kontextu Kamenné kolonie. Jde o velmi specifickou „městskou část“ ve městě Brně, jejíž historie je propojena s industrializací a s měnícími se potřebami dělnické třídy i měnícími se preferencemi současného měšťanstva. Důraz je kladen na na historické konotace při realizaci tohoto objektu v dané epoše a při daných politicko-společenských náladách, dále se zaměřuje na proměny lokality v průběhu času při měnících se potřebách obyvatel města i ekonomických a mocenských zájmů relevantních subjektů, které determinují změny v přístupu k této lokalitě. Identifikovány jsou tedy klíčové momenty této lokality a jejího vývoje při zdůraznění Genia loci tohoto místa.